čtvrtek 17. října 2013

Recenze: Říkali mi Leni | Příběh malé holčičky unesené do Německa

Série: není
Počet stran: 137
Nakladatelství: Albatros, 2001
Originální název: Říkali mi Leni
Anotace:
Příběh desetileté dívenky, která postupně zjišťuje, kdo je a kam patří, strhuje, dojímá a současně burcuje čtenáře dnes stejně jako před více než šedesáti lety…
Křehké a působivé vyprávění malé Leni Freiwald z městečka Herrnstadt v Německu... získalo po svém prvním vydání popularitu mezi našimi čtenáři a uznání i v zahraničí. Knížka vyšla mimo jiné také v Německu, USA, Velké Británii i Japonsku a patří do pokladnice české literatury pro děti.

Němci si o sobě myslí, že jen oni jsou ti čistí, a fašismus vládne. Odvádějí Židy do koncentračních táborů a českým matkám zabavují děti. Obětí tohoto nelidského chování se stane i maličká Leni Freiwald.
Leni žije s maminkou Rosou, babičkou Matyldou a bratrem Raulem v německém městě. S bratrem se neustále hádá a maminka se k ní taky nechová zrovna přívětivě. Jediný, kdo je aspoň trochu normální, je babička. Hrozný je i Otto, kterého si maminka zve domů, protože Lenin tatínek zahynul ve válce.

Leni je jiná než ostatní, pořád dokola slýchává Němky by se měly chovat takhle. Jenže na to se desetiletá dívka prostě necítí. Musí se ale uznat, že Leni má kuráž a je jí jedno, že je spolužačka Anne Lore prostě zlá. Leni se dokáže zabavit i sama.
Všechno ovšem vyvrcholí tehdy, když Lenina třída dostane nového učitele a ten zavede nové zvyky - například Mikuláše. Každé dítě má své spolužačce poslat nějaký vzkaz, ale Leni dostane opravdu záhadný.

NEJSI ŽÁDNÁ FREIWALD, JSI CIZÍ HARANT! A NAŠLI TĚ - NA NÁDRAŽÍ!

Leni se okamžitě rozsvítí žárovička. Co jiného by znamenalo chování ostatních kamarádů a rodiny? O čem jiném by si babička s maminkou "tajně" šuškaly, když je Leni slyšela? A co by jinak znamenal tajemný kufr? Leni ho na půdě objeví a v něm věci ze svého pravého domova. Plíšek MADE IN CZECHOSLOVAKIA už mluví za vše...

A Leni je pevně rozhodnutá, že se vrátí domů.
Ale to by nebylo, aby se neukázal problém. Leni nezná své pravé české jméno, není v pátracím seznamu - nikdo ji nehledá, nikomu nechybí. Jenže Leni se nevzdá.

Abych pravdu řekla, od Leni jsem čekala víc. Nejen podle anotace, ale i podle ohlasů. Jasně, bylo hned jasné, že je to "starší" knížka a bude napsaná trochu jiným stylem, ale vážně mě trochu zklamala. Nejmíň do poloviny knížky jsem se nevyznala, kde je minulost a kde je současnost, ale pak se mi to i celkem líbilo. Jakožto povinnou četbu jsem to zkrátka přečíst musela a do povinné četby se to i hodí. Ale řekla bych, že jako starší bych to pochopila líp.

1 komentář:

  1. Tak schválně, až budeš starší a znovu ji přečteš, poděl se o názor. Já jsem nad ní brečela.
    Petra

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥