neděle 7. prosince 2014

Recenze: Dědička | Trylle není troll!

Počet stran: 312
Série: Série o Tryllech, 1
Překlad: Jana Jašová
Nakladatelství: Fortuna Libri, 2011
Originální název: Switched
Hodnocení Goodreads: 3.89 (z 60 496 hodnocení)
Anotace:
Vstupte do světa Tryllů!
Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.
Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...
Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.

Wendy měla pouhých šest let, když ji její matka chtěla zabít.  Naštěstí se jí to nepovedlo - nůž malé holčičce způsobil jen jizvu a Kim poslali do ústavu.

Takhle začíná Dědička... já tedy byla zvědavá, jak se příběh vyvine. A upřímně? Nezklamal.


Fajn, asi jsem čekala něco trochu jiného, více propracovaného, čehož se mi nedostalo, ale líbilo se mi to. Děj to má, což je hlavní, a aspoň jednu postavu jsem si zde oblíbila (:D).
K hlavní hrdince Wendy jsem si udělala takový neutrální vztah. Místy byla hrozně protivná, pak jsem pro ni měla pochopení, a tak nějak se to vyrovnalo, takže tak. A je mi té holky líto. Fakt.
Teď nevím, koho označit, že mě štval nejvíc, tak začnu Finnem. Nechápala jsem to jeho začáteční chování - odměřeně, já jsem king, kliď se mi z cesty, i když tě mám pozorovat. Tak mi to aspoň připadalo. Absolutně jsem nechápala, jak se do něj Wendy mohla jen tak lehce zamilovat. Už teď se těším na Lokiho (a fakt mě mrzí, že se tu neukázal).
Druhá osoba, co mě vytáčela - Elora. Ok, chápu, že se nemůže chovat nějak extra měkce, když si tu královnu těžce vybudovala atd., ale mateřská láska je pořád mateřská láska. Je mi jasné, že si k Wendy nemohla vybudovat nějaký supervztah, ale i tak...
Ale scény s Rhysem jsem měla ráda. Byly takové správné na odlehčení, někdy jsem se u nich i zasmála, a pěkně se to mezi ty cudnosti s Elorou a Finnem hodily.


Amanda má velkou fantazii, to je mi jasné, a kdyby to ještě trochu popustila, bylo by to lepší. Ty rozdíly mezi trollem a Tryllem mě dost pobavily. :D
Obálka je nádherná. Vlastně kvůli ní jsem se do knihy pustila. (A dvojka je ještě lepší!) Neříkám, že to je jedna z těch nejlepších, co jsem četla, ale je to fajn oddechovka. Pokud chcete něco nenáročného, co rychle přečtete a kde nemusíte moc přemýšlet, vemte si Dědičku.


Už teď jsem zvědavá na pokračování, stejně jako na další knihy Amandy Hocking.

4 komentáře:

  1. Já jsem z Finna nadšená!!! Žádný Loki, nenenenenenenenenene!!! :-D

    OdpovědětVymazat
  2. No, knížka mě upřímně moc nezaujala, ale článek to byl pěkný. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já už po nich párkrát pokukovala kvůli obálkám. Je mi jasné už podle anotace, že to nebude nic světoborného, ale jak píšeš, oddechovka by to mohla být skvělá. :) Super recenze :)

    OdpovědětVymazat
  4. Loki se tu neukázal? To si pamatuju fakt tak blbě? :D Mně se to strašně líbilo - žádné extra popisné pasáže, taková pohodička.
    Nevíš náhodou, kde Dědičku mají ještě skladem? :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥