neděle 14. prosince 2014

Recenze: Solitaire | Je to vtipný, protože to je pravda

Počet stran: 332
Série: ---
Nakladatelství: CooBoo, 2014
Originální název: Solitaire
Hodnocení Goodreads: 4.01 (z 725 hodnocení)
Anotace:
Pokud by vás to napadlo, tak tohle není žádná love story.
Jmenuju se Tori Springová. Ráda spím a ráda bloguju. Minulý rok – před tím vším, co se stalo s Charliem, a předtím, než jsem se musela vypořádat s maturitou, přihláškou na vysokou a faktem, že jednoho dne opravdu budu muset začít s lidmi mluvit – jsem měla kamarády. Všechno bylo úplně jinak, řekla bych, ale to teď skončilo.
Teď je tady Solitaire. A Michael Holden.
Vím, o co se Solitaire pokouší, a Michael Holden je mi ukradenej.
Fakt jo.

Solitaire je výborný debut devatenáctileté Alice Osemanové, ideální pro všechny, kteří se nadchli pro příběhy Johna Greena či Rainbow Rowellové. Její hlavní hrdinka Tori je cynická až do morku kostí a autentická středoškolačka stejně jako její autorka.

Mám se hned přiznat? Solitaire mě lákalo už od začátku, pak se objevily ne moc pozitivní recenze a nadávky na hlavní hrdinku a začala jsem pochybovat. A teď si říkám, jak jsem si to kdy mohla dovolit.



Solitaire je silný kandidát na první místo, co se týče mé TOPky knih za rok 2014. V téhle knize je VŠECHNO. A fakt nekecám. Na co si vzpomenete, že se kolem nás děje, to tu najdete. Už na třetí straně se řeší pairing v Harrym Potterovi (Drarry vs. Snily... yeah!), hlavní hrdinové hejtují Twilight, vedlejší postavy čtou Hunger Games a - pozor, přijde to největší - Merlin! Zmínili tam Merlina! ^^ Člověk by neřekl, že svůj nejoblíbenější seriál najde zrovna v Solitairu.


"Vole! Já myslela, že jsme se dohodli na Mori! Nebo Tichael! Ty jo, vaše jména prostě nejsou dost dobrý. Jak víš co, nefungujou - nefungujou jako Klaine nebo Romiona nebo Destiel nebo Merthur..."



Tori je opravdu protivná. Někdy mě štvala, hodně spíš až ke konci, ale jinak byla v pohodě. Některé její myšlenky jsem dokonce chápala - až si teď říkám, co jsem to sakra za člověka, fakt jsem tak špatná? :D Ale nemá ráda Pýchu a předsudek! No, aspoň že se ztotožnila s panem Darcym.
Scény, kde se objevil Michael Holden, jsem milovala. Opravdu. To jeho roztomilé šílenství mi vždycky dokázalo vykouzlit úsměv na tváři. Občas jsem ty jeho činy i chápala. A to, že ho Tori pořád odháněla, mě štvalo. Fakt že jo. (A konečně jsem našla spřízněnou duši, kterou rozbrečí i smutná scéna z Krásky a Zvířete!)
Další postavou je kupříkladu Toriin o rok mladší bratr Charlie. Říkám vám, že mi pořád vrtalo hlavou, proč tam je všude Nick, už jsem měla podezření... :D Líbí se mi, že se do téhle knihy dostala i LGBT tématika. (Opět jasný důkaz, že tu je všechno.) A taky přicházím na to, že mě začínají bavit scény se špatnou psychikou... asi jsem fakt úchyl.
Ale Toriini kamarádi mě dostávali do kolen. Docela dost jsem se dokázala ztotožnit s Becky. :D (Ale jo, musím uznat, že ta situace s Benem by mě taky dokázala vytočit.) Evelyn mi byla taky nesympatická, Lucas byl tak trochu divnej (konec - wtf? To si nemohl vymyslet něco lepšího?) a Bena jsem měla chuť ZABÍT. Za to, co se stalo s Charliem, i když to jsem si jen domyslela. Škoda, že nám to Alice trochu víc neobjasnila.



Je to vtipný, protože to je pravda.



Jop. Tahle věta se tam objevila minimálně dvacetkrát (přísahám. Nevymýšlím si. Počítala jsem to.), uznejme, že Tori opravdu speciálně přemýšlí a Michaelovo oslovení "maniodepresivní psychopat" je na místě.

Opravdu si myslíte, že to není žádná love story?
Obálka kecá. Věřte mi, že obálky kecají vždycky (třeba doteď hledám podobnost s knihami Johna Greena nebo Rainbow Rowell). Když nad tím teď tak přemýšlím, vlastně to love story je, sice tak trochu v pozadí, ale jo. Jen si to Tori tak nějak neuvědomuje.

Obálka nádherně vystihuje děj celé knihy. Srdce (BTW, už jen to vypovídá, že v tom nějaká love story bude) složené z pixelů, každý jiné barvy. Černá jako podklad a nádherně oranžový hřbet! Doteď se na něj pořád dívám, když procházím kolem knihovničky :D


"A hlavně - pokud na konci nemáš Snapea aspoň trochu ráda, tak ti absolutně uniká smysl celýho Harryho Pottera." "Kdyby se Snape a Lily dali dohromady, žádnej Harry Potter by ani nikdy ani nebyl."

Alice má talent. Prvotina to je opravdu vydařená. Příběh prosáknutý vtipem, vážnými tématy a hlavně realitou, která z té knihy dělá zas něco trochu jiného. Protože tady není nic nadpřirozeného. Pokud hledáte něco na zasmání a na oddech (nebo ještě na poslední chvíli vánoční dárek :D), sáhněte po Solitaire.

5 komentářů:

  1. Pořád jsem váhala..koupit si nekoupit si..ale ty jsi mě svojí recenzí tak navnadila že si ji připisuji na seznam knih co chci pod stromeček a doufám že nebudu zklamaná :D Měla bych přestat chodit na knižní blogy..seznam se poněkud rozrůstá :D

    OdpovědětVymazat
  2. Knihu jsem ještě nečetla, ale trochu se bojím, že budu patřit k té skupině lidí, kterým hlavní hrdinka prostě leze krkem. :D Mám ráda sarkasmus, ale trochu se bojím, že v tomto případě to bude spíše ignoranství a natvrdlost. :D
    Každopádně moc pěkná recenze. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já taky knihu nečetla a ani se na ni nechystám.. Mě prostě ta anotace a celkově kniha nezaujala a nemyslím si, že by se mi kniha líbila tak jako tobě.. :) Ale super recenze, jen pro mě by to nebylo ono nejspíš :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak nevím, některý části tý recenze ve mě probouzej touhu si tu knihu hněd přečíst a další už zas tolik ne :D Ale jakože, není to recenzí, ta se povedla! :D Tak jako tak si tu knihu ale nakonec jednou přečtu nom, jsem zvědavá, jestli se mi bude taky líbit ^^

    OdpovědětVymazat
  5. O knize už delší dobu uvažuji. Moc mě láká. Skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥