čtvrtek 17. listopadu 2016

Autorské čtení Michala Viewegha

V naší městské knihovně se občas pořádají různé besedy s autory, co odváží cestu do našeho malého města. Nikdy to není někdo moc známý, spíše o nich většinou slyším poprvé. Ale takové besedy mám ráda, kdy si člověk z očí do očí pokecá s dalším autorem, s někým, kdo má taky takovou vášeň pro knihy a navíc vám ještě může kecat do psaní z praxe. Tentokrát přijel spisovatel do naší školy. A jak jste už z nadpisu zjistili, byl to Michal Viewegh.

Sotva nám češtinářka oznámila, že přijede, bylo mi jasné, že taneční netaneční tam prostě musím být. Hned na začátek se tedy přiznám, že jsem od něj nic nečetla. Fakt ne. Jeho díla znám, kolikrát jsem viděla i filmová zpracování, ale žádná kniha od něj se mi do ruky ještě nedostala. Takže jsem věděla jen trochu, do čeho jdu. O to větší to byl adrenalin, že jo.
Přiznám se ještě jednou. Bála jsem se. Bála jsem se toho, jak na nás autor bude působit, když jsem věděla, čím si prošel. A strach neopadl ani tehdy, když vešel do velké hudebny, kde se beseda pořádala, a postavil se před nás. (Taky jsem si uvědomila, že jsem kolem něj prošla asi čtvrt hodiny předtím na chodbě a nepoznala ho. Někdy si říkám, že se s těmi náhodami až moc podobám YA hrdinkám.) A pak promluvil a já věděla, že jsem se obávala zbytečně.

Kdybyste to taky nevěděli, tak Viewegh je vpravo. Vlevo je náš říďa. A já jsem ta uřízlá hlava úplně vpravo.
Viewegh je člověk s tak zvláštním charisma, že vás prostě nepustí. Ať už četl, nebo odpovídal na otázky, nedokázala jsem se od toho odtrhnout a kolikrát jsem si vážně zapomínala hlídat čas, ať ty taneční vůbec stihnu. Hned na začátku nám přečetl dosud nevydanou povídku, která se do knižní podoby teprve chystá, což mě taky přesvědčilo, že si od něj musím něco přečíst. Styl, jakým to bylo napsané a navíc i podané přímo od autora - jo, bylo to super. Vždycky si říkám, jak moc by určité scény vyzněly jinak, kdyby je vysvětlil a přečetl sám spisovatel, a tady mi byl jasný příklad.
(Dostala jsem taky doporučení, že na autorských čtení se čtou především povídky a to krátké. Když se tak koukám na ty svoje 'povídky', asi je přesunu do složky 'novely'.)
Pak přišla řada na dotazy. Autor jasně na začátku řekl, že má kvůli své nemoci problémy s pamětí, a strašně na mě zapůsobil tím, jak si z toho ještě utahoval. Jak jsem řekla, ne každý se s tím vyrovná, a jak o tom ještě vtipkoval, zkrátka to bylo perfektní. Když se ho třeba někdo zeptal na dvě otázky v jedné a Viewegh odpověděl na druhou, s úsměvem pak přiznal, že zapomněl tu první. Občas se taky zapovídal tak, že jsme nakonec všichni ztratili pointu otázky, která byla položena, ale i odpovědi měl podané tak vtipně, že jsem se vážně bavila.
(Ne, nezvedla jsem ruku s dotazem, i když mě jich pár napadlo. Jsem srab.)
Objevily se otázky, které jsem čekala, jako třeba o filmových zpracováních a poletující inspirace. Věděli jste, že „Seš na dovolené? Seš, tak lež," nepochází z autorovy hlavy? Přiznal, že ji slyšel na dovolené v Chorvatsku. Taky mi to až moc připomnělo, jak kradu spolužákům jejich hlášky. No jo.
Jeden z učitelů se ho pak zeptal na cosi o jeho názorech o politice a pak řekl něco o tom, že by mohl očekávat ocenění. Viewegh na to odpověděl, že toho o politicích řekl tolik, že s žádným oceněním počítat nemůže, a to mě pobavilo ještě víc :D
Co mě ale potěšilo, tak pár těch pisálků, co se tam objevilo - když se ostatní začali ptát na tipy k psaní a spisovatelský blok. Dokážete si představit, jak moc jsem se cítila mezi svými? Bylo to perfektní. Takové besedy by se měly pořádat častěji.

Z hudebny jsem odcházela s takovou tou povzbuzenou náladou, jestli víte, co tím myslím. Vyslechla jsem si daleko víc, než jsem předpokládala, dozvěděla se něco o autorském životě zase z trochu jiného pohledu a dobře se pobavila. Viewegh mě přesvědčil, že mám jeho knihám dát šanci. A zase trochu nabudil na to psaní. (Mimochodem taky řekl, že spisovatelé by se nikdy neměli vdávat/ženit, protože to není povolání pro manželství. Tak děkuju :D)
Byli jste někdy na jeho autorském čtení? Nebo na někom dalším strašně zajímavém, koho si mám pohlídat? :D

4 komentáře:

  1. Od Viewegha jsem četla dvě knihy (a byla bych radši, kdyby se to nestalo...). Jako autora ho nemusím, ale je fajn dočíst se, že je to vlastně asi docela sympaťák. Na autorská čtení mě moc neužije, ale inspirativní lidi potkávám při jiných příležitostech, takže naprosto chápu, jak ses cítila :)
    fiamorisrunning.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slyšela jsem na něj dost negativních názorů, takže jsem byla docela smíšená, když jsem tam šla, to jo :D

      Vymazat
  2. To musel být úžasný zážitek! :)

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥